Arisem to všechno začalo. Přišel do naší rodiny v březnu 1986 poté, co jsme byli okouzleni šarmem jeho otce Kima. Spolu s Arýskem jsem procházela prvními učednickými roky chovatelky tibeťanů. Společně jsme zjišťovali, co všechno obnáší výstavní kolotoč, a jaká je slast vítězství i trpkost porážky. Aris byl typickým představitelem prvních generací českých tibeťanů, vzniklých ze spojení dánských, rakouských a východoněmeckých představitelů linií Luneville 70. let a staré německé linie.
Nakonec jsem se rozhodla ho ve svém chovu nepoužít. Od konce r. 1990 žil nějakou dobu u mých rodičů v Olomouci. Rodiče ho poté přenechali chovateli nedaleko Olomouce, který měl velkou farmu s koňmi, několik psů a mezi nimi dvě fenky tibetského teriéra. Bohužel je ale neuchovnil a až za několik let jsem se dozvěděla, že choval štěňata bez průkazu původu. V Olomouci jsem několik let potkávala dva tibeťáky bez PP, kteří pocházeli od něj a zřejmě to byli Arisovi potomci.
Přesto, že Aris nezůstal celý život u nás, zůstane navždycky nesmazatelně zapsán v mých vzpomínkách, jak ani u prvního jinak být nemůže.