Chany zůstal u nás jako náhrada za svého tatínka, našeho milého Chandu, protože se nám po něm moc stýskalo. A taky je mu z jeho štěňat nejpodobnější a svojí šarmantností si jako pravý tibetský teriér podmaní každého, kdo ho pozná. A my tak doma pořád nějakého "Čanánka" máme.
Jinak je to podle okolností taky Mazánek, Banánek, Krasánek, Hafánek, Zlobánek, někdy taky Piškoťák a tak dále...
Můj muž mu říká "posvátný pes", protože je to sice šéf naší psí smečky, ale zároveň opravdový džentlmen, který svému harému tří fenek vládne pevnou, ale vlídnou rukou. Zároveň je ale Tomášem tak trošku rozmazlený, a tak si jako "posvátný" může dovolit ledacos, co by holkám u něj neprošlo. (Jsou to prostě dva chlapi...)