Fena měla v letech 1983–86 tři vrhy s Ch. Fatim Al-Erak. Toto spojení přineslo v první generaci dobrý výsledek – typické, vyrovnané potomstvo kvalitního exteriéru (čtyři psi získali titul Interchampion). Ve čtvrtém vrhu zvolila chovatelka metodu incestu – Gondlah byla nakrytá svým synem Ch. Aran Ananda. Pes Daulagiri Ananda z tohoto spojení se později stal zakládajícím psem slovenského chovu u paní Jany Juhásové (Bambabibi).

Ch.Aran Ananda (m,*25.11.83)	Amiralda Ananda (f,*25.11.83) Alba Javořinka (f,*13.6.88)	Ayala Ananda (m,*25.11.83)
Budhidea Ananda (f,*16.5.84)	Ch.Cathley Ananda (m,*8.2.86)	Ch.Cyrham Ananda (m,*8.2.86)
	Daulagiri Ananda (m,*21.1.87)

Bylo jasné, že úzká chovná základna u nás nedovoluje kvalitní pokračování nově vznikající linie, založené na potomcích Gondlah a Fatima. Protože měla zájem o upevnění krve chovu Tiara-Su, importovala paní Labudová roku 1986 černého psa s bílými znaky, Tiara-Su Jiggitai (Tiara-Su Harech x Tiara-Su Bira). V roce 1987 dovezla ještě černého psa Tiara-Su Jogi (Tiara-Su H´Aru x Tiara-Su Bira), původně údajně jen nakrátko zapůjčeného na krytí, později zde ale setrvalého několik let. Tito dva psi byli po matce polovičními bratry, a tak byla bohužel opět zúžena variabilita chovné základny v dalších generacích, neboť navíc většina fen, které tito psi nakryli, pocházela z chovu Ananda, byly to tedy vlastní sestry.

V roce 1986 začínají jedinci z této takzvané "belgické linie" zasahovat do chovu, což se příznivě projevuje ve zlepšení konstituce populace jako celku.

V období druhé poloviny 80. let zároveň s rozvojem "belgické linie" končí chovnost většiny tibeťanů z prvních generací tzv. "staré linie" a zaniká většina chovatelských stanic z této doby. Z aktivního chovu tak prakticky zcela mizí potomci Ryttergardens Shakti, na ústupu je i větev potalovská. V této době však zároveň vzrůstá zájem nové generace chovatelů a majitelů tibetských teriérů, kteří se začínají snažit o vznik systematického chovu, založeného na znalosti krevních linií i problematiky geneticky podmíněných znaků plemene, s využíváním zkušeností ze zahraničí.

Působení Gondlah, Jiggitaie a Jogiho přineslo prolomení kritického stavu, který v chovu v polovině 80. let byl, a jejich potomci, zvláště feny, znamenali slušný základ pro další chovatelskou činnost s cílem srovnání naší úrovně se světem. Bylo však zřejmé, že jsou nutné nové importy a zahraniční krytí, aby se chov nedostal znovu do slepé uličky úzké příbuznosti.

Ch.Chyla von Tanakura (*3.1.87)

V roce 1987, v době kdy nás stále ještě svírala "železná opona" a navázání chovatelských kontaktů s některou zemí s kvalitním chovem tibetských teriérů bylo téměř nemožné, k nám byla Evou Pravdovou do její chovatelské stanice Bodjul CS (od r. 1994 Tashi-Bodjul) dovezena z NDR fena Chyla von Tanakura (Jonky von Potala x Arani von Bärenwappen, chovatel Barbel Luth).

Rodokmen této tříbarevné fenky ukazuje, že i východní Němci poznali, že setrvání chovu pouze na staré linii založené u nich na prvních generacích "von Potala" není možné, a oživovali chov novými importy. Prarodiče Chyly pocházeli z anglických, západoněmeckých a skandinávských chovů linie Luneville. Chyla byla výstavně velmi úspěšná a ve své době neměla ve východní Evropě konkurenci, což ukazuje mimo jiné jejích deset CACIB. Také chovatelsky bylo její působení v tehdejším českém chovu výrazné, přestože odchovala pouze tři vrhy.

Další kapitoly: