Citrusy |
|
Citrusy mě vždycky lákaly, ale moje pěstitelské pokusy v minulosti ztroskotávaly na tom,
že jsem pro ně neměla vhodné podmínky.
Nakonec jsem rezignovala a tak teprve na počátku roku 2005, když jsem jeden získala čirou náhodou,
jsem o nich zase začala uvažovat. Nerada ale vydávám vysoké ceny za "hotové" rostliny,
větší radost mám, když si kytku vypiplám sama,
ať už z darovaného "oplégru", nebo z nějaké mladé nebo nějak handicapované kytky, koupené za pár šupů.
A tak trvalo poměrně dlouho, než se moje citrusová skupinka aspoň trošku rozrostla.
V současné době mám malou, nicméně různorodou sbírku čtyř citrusů.
|
 |
Citrus myrtifolia - "chinotto"
Rostlina koupená v Baumaxu ve velké slevě. Viděla jsem ji tam několikrát ve společnosti jiných
zuboženců, jak čeká, jestli jí někdo zachrání život nebo jestli skončí v kontejneru, a nakonec jsem neodolala.
Když jsem ji přinesla domů, byla polámaná, s velkou jizvou po ulomené větvičce právě v místě roubu,
s visícími zbytky původně určitě atraktivních plodů, se zaschlými konci některých větviček, jak ji v obchodě málo zalévali.
Protože jsem v podstatě dobrodružná povaha, mám z ní přesto radost, protože se těším, že se jí u nás začne dařit líp :-)
|
 |
Calamondin
Další náš "azylant", zachráněný v Baumaxu ve výprodejní akci. Původně byla zkroucená, s větvičkami svázanými "do kozelce" na opěrném špalíru.
Po uvolnění a srovnání větviček se pomalu začíná
rýsovat korunka. Všechno ale má teprve před sebou- je to mladá, nevyvinutá rostlina a uvidíme, jak bude prospívat dál :-)
|
 |
Pomerančovník - můj první citrus
Tuhle rostlinu jsem objevila v jednom opuštěném starém domě v mrazivém únoru 2005. Stála
zapomenutá, přeschlá a namrzlá na chodbě v kelímku od jogurtu a měla všehovšudy
dvě větvičky. Doma jsem ji přesadila, sestřihla a za dva roky z ní byl
asi metr vysoký stromek. Je to semenáček a ty kvetou až tak
v patnácti či dvaceti letech. Měl by se proto naroubovat, ale to by znamenalo
krásnou korunku úplně seříznout, a k tomu nějak nemám odvahu.
|
 |
Pomerančovník
Tohle je "dítě" předešlého semenáčku pomerančovníku. Když jsem jej totiž poprvé tvarovala, bylo mi líto vyhodit pěkné
větvičky, které jsem ostříhala, a tak jsem jednu zasadila. Ujala se a po roce je z ní krásná nová rostlinka.
Protože je mi líto riskovat roubování na větším stromku, z něhož pochází, je tenhle drobek asi odsouzen stát
se objektem mého experimentování - roubování budu na jaře zkoušet na něm:-) Uvidíme, jak se s tím popere !
|